Balet Čistá RADOSTance

Studenti tercií strávili šestnácté říjnové dopoledne netradičně v nablýskaném sále Divadla Jiřího Myrona. Stali se tak úplně prvními diváky letošní novinky baletu Národního divadla moravskoslezského příznačně nazvaného Čistá RADOSTance. Byli jsme svědky strhujících figur špičkových baletních mistrů, synchronizovaných choreografií a netradičních spojení vizuálu s hudbou skladatelů od 18. století do současnosti. V pěti zdánlivě nesouvisejících choreografiích jsme mohli pozorovat různorodost jednotlivých tanečních stylů. Autorem úvodní choreografie s názvem Heatscape je současná americká špička ve svém oboru, Justin Peck, který mj. spolupracuje na filmech Stevena Spielberga. Velmi zajímavé bylo srovnání dvou podob Duetu z Ptáka Ohniváka na hudbu Igora Stravinského nejprve v čistě mužském podání a následně zatančeném ve smíšeném páru. Další část provázená Smetanovou symfonickou básní Šárka vyprávěla příběh o Ctiradovi a Šárce a odvěkém tématu boje za svobodu. Velmi zajímavou kulisou byl ze stropu visící obrovský obrácený strom v části Křídla z vosku světoznámého choreografa s českými kořeny Jiřího Kyliána. Představení uzavřela populární humorná scénka Sofa s písní Nobody amerického šansoniéra Toma Waitse, která září na divadelních prknech již od devadesátých let.

Pro některé studenty to byl zcela ojedinělý umělecký zážitek, mnozí poprvé v životě zhlédli baletní představení a většina byla příjemně překvapena, že se nenaplnila jejich negativní očekávání – prožili zkrátka dvě a půl hodiny čisté radosti z tance….